Nikdy,ale nikdy si nestříkejte pomeranč do oka

15. 12. 2008 | † 15. 02. 2009 | kód autora: O32

..jo to se mi dneska povedlo. Nejdřív jsem si ho vítězoslavně oloupala a pak sem si půl hodiny vyplachovala oko. Zase jsem dneska utahaná jak kůň a místo toho abych to šla zalomit, tady vysedávám. To nejspíš proto, že jít do postele před desátou pro mě neexistuje. No i když moje sestra chodí už o půl deváté. Celej víkend jsem strávila na nohách, i když v sobotu tím příjemnějším způsobem, totiž - kupovaly se dárky. V neděli jsem strávila celej den v práci. Nohy mě bolely jako nikdy, do postele jsem se dostala někdy v jedenáct, jediný, co mi vždycky uvolní nohy a veškerý bolavý svalstvo je horká koupel, kterou sem si teda včera fakt užila. Po pěti minutách mi je vedro a musím vylézt ven. Pro ekology - jo vím, že plýtvám vodou...ale neznám nic lepšího, než se po dlouhým dnu natáhnout do vany a následně do postele. A kdo zná něco lepšího, ať jde se mnou diskutovat. A taky jsem si uvědomila, že za týden už jsou Vánoce. Čas letí a po Vánocích toho budu mít ve škole tolik, že se z toho mírně řečeno posesouvám. Ale nemá cenu hledět někam,co je zatím daleko. Te´d si užívám toho, že zítra mě čeká poslední den ve škole a pak už nemusím dva týdny na nic myslet. Aspoň co se školy týče. Ve středu odjíždím do Prahy, ve čtvrtek se vracím a o víkendu mě čeká opět práce. A to ještě nemám ani všechny dárky. No bude to ještě hodně zajímavé...jo vždyť já sem si chtěla zazvonit na Svoboďáku na ten zvon...já na to dycky zapomenu...

Zobrazit další články tohoto autora

Související články