† 28. 07. 2009 | kód autora:
ENgTak se pomalu ale jistě blížím do finiše svojí připravy na maturitu. Začala jsem nový okruh a sice literaturu. Jde to pomalu, ale jistě. Nikdy se mi neučilo líp, jako v noci. Nejvíc si zapamatuju právě v tomhle čase. Dopuju se cukrem a vážně mi to pomáhá. Za chvíli se na to vrhnu zase. Počítám, že do půlnoci budu mít ještě co dělat. Nakonec budu doufat, že si aspoň na něco vzpomenu. Jsem na sebe hrdá, že jsem to dotáhla až sem a že, sic pozdě, něco dělám a snažím se. Doufám, že v pondělí už si budu moct říct, že to mám všechno za sebou.
† 28. 07. 2009 | kód autora:
ENgZas dělám všechno pro to, abych se nemusela učit. I když vím, že musím. Slibuju, že od příštího týdne už tu nebudou kecy o škole ani o maturitě. Protože už to budu mít za sebou!!! Nechci říct, že mi pak začne bezstarostný život, protože to není pravda. Ale spadne ze mě velkej balvan, kterej mě poslední rok tíží čím dál víc. Ani nevím, co bude po škole, kam se dostanu, nebo nedostanu. Vidina tří měsíců prázdnin a krásného počasí mi nemůže nic zkazit. Mnozí by teď mohli říct No tak se běž učit, když se máš na co těšit. Ano, správně, už jdu...
† 28. 07. 2009 | kód autora:
ENgJak jste jistě z nadpisu pochopili, dnešní článek se bude opět týkat maturity. Ode dneška je to přesně za týden a já si užívám posledního volna. Právě dokončuju jede maturitní okruh, dnes už jen opakuju a zítra se vrhnu na druhý předmět. Venku je docela hnusně, tak jsem ráda, že mě to neláká jít pryč. Je to zvláštní pocit, nebýt ve škole a učit se. A hlavně že za týden už bude po všem. O víkendu jsem tomu učení moc nedala, v sobotu jsem se tomu věnovala asi jen dvě hodiny díky Muzejní noci a včera jsem se na to dívala asi tak nějak podobně. Dnes nad tím sedím celý dopoledne, odpoledne musím do města a pak k tomu zase na chvíli sednu. Jsem se sebou docela spokojená, protože mi to leze do hlavy a snažím se to všechno pochopit a musím říct, že spousta věcí se dá logicky domyslet z hlavy, aspoň co se některých předmětů týče. Největší strach mám z češtiny, protože tam toho na mě čeká hodně. Ale stále jsem přesvědčená o tom, že pořád je lepší mít z češtiny trojku nebo čtyřku, než aby mě vyhodili z odborných předmětů. Toť moje verze a teorie k maturitě a teď trochu z optimističtějšího soudku- ani ne za měsíc mě čeká výlet do Itálie. No nevím, co si od toho mám slibovat. Vzhledem k tomu, že moje vztahy s kmotrem jsou teď mírně napjaté, nemůžu říct, že bych se tam nějak extra těšila, ale zase z toho nejsem úplně zklamaná. Když jsem s ním, tak cítím, že to není ono, že jsme si cizí, je to zvláštní pocit. nejhorší je, že si pořád říkám, že je to sice člověk, který je mi blízko, ale na druhou stranu mi není tak moc blízko, jako pár jiných lidí, takže mi to srdce nějak moc netrhá. Ale to se všechno asi vyřeší časem, nemá cenu si tím teď motat hlavu. Jinak se musím přiznat, včera v jedenáct večer jsem sežrala pytel bonbonů a teď mám z toho těžkou hlavu, já vím..to je ten stres
† 28. 07. 2009 | kód autora:
ENgTak jsem byla dneska vyzkoušet nový brusle. No až na pár puchýřů to bylo super. Akorát jsem trochu podcenila zdraví a bylo mi pěkně blbě. Ale co. Co nejdřív jdu zase. Odpoledne jsem se snažila učit, ale pak jsem díky nemoci a vyčerpání z bruslí byla trochu víc zmordovaná, takže jsem cca na dvě hoďky usnula. Teď se chystám opět ven, je tam nádherně a mně čekají v pondělí přijímačky, tak si musím trochu vyluftovat hlavu.
† 28. 07. 2009 | kód autora:
ENgUž to tak bude. Místo školy se zase flákám doma. Nachlazení udělalo své a včera už jsem odešla dřív, protože se tam nedalo vydržet a jeden den chybění nikoho nezabije. Na druhou stranu ale nemám důvod ke smutku, protože v posledních dnech jsem přišla ke krásným novým věcem, novým plavkám a novým bruslím. Brusle jsem dostala od mamky k dvacetinám, toužila jsem po nich a už jsem se loučila s myšlenkou, že je snad budu mít. Anebo jsem si na ně prostě musela jít někam vydělat. Každopádně jsem z nich nadšená a položila jsem si je vedle postele, abych se na ně mohla dívata co se týče plavek - moje první nový plavky! Pořád jen dědím po někom, ale tyhle jsou moje nový. A s třešněma...hned jak jsem je viděla jsem se do nich zamilovala. Teď mě čekají tři dny volna, kdy budu muset doléčit nachlazení a pustit se do učení. Vůbec se mi nechce, ale není cesty zpět. Myšlenka, že už za tři týdny to všechno skončí, mě žene dopředu.
† 28. 07. 2009 | kód autora:
ENgJe toho moc. Nestíhám vůbec nic. Do toho na mě vlezla choroba. Nevím jak to všechno zvládnu. Jediným pohonem do učení je slib nových bruslí. Musím to zvládnout, ať už jsem volná. Jsem moc spokojená, ale zároveň se na mě hrnou problémy se školou, učením...nevím kam dřív skočit. Musím to zvládnout, musím, musím, musím. Teď už jdu do postele, protože už nic kloudnýho nevymyslím..
† 28. 07. 2009 | kód autora:
ENgMám stres!! Když jsem dneska viděla ten test na vysokou..jak tohle může někdo udělat?? Vždyť já nedosáhnu ani těch blbých třicet bodů, což je minimum!!! Nerozumím ani zadání, natož abych udělala správně cvičení. Musím spoléhat jenom na svoje štěstí. Ach jo. Mám pocit, že jsem se za celou střední nic nenaučila. A ty lidi tam tomu rozuměli. Ženská která seděla přede mnou měla skoro všechno dobře! No jo jenže té bylo t ak čtyřicet. Ach jo. Jestli skončím někde na jazykovce, půjdu si hodit mašli rovnou
† 28. 07. 2009 | kód autora:
ENgPrávě sedím ve škole a dělám praktickou maturitu...no spíš nedělám, spíš jsem už skončila. Už jenom upravuju a tak. Ještě mám hodinku čas a tak se dívám na net, co je novýho, protože už jsem skoro hotová. Když se podívám ven, jak tam krásně svítí sluníčko, nejraději bych odsud vypadla. Takže co nejdřív mizím.
Ráno probíhalo celkem klidně, akorát jsem vylezla trochu dřív, než jsem měla v plánu, protože jsem zjistila, že bych to taky nemusela stihnout. Krásně jsem se opět vystresovala v přervaným MHD, takže všechen stres ze mě spadl. Super. No o půl osmé jsme měli zahájení, a pak jsme už mohli dělat. Tahali jsme si témata a já se modlila, ať je to něco normálního. No naštěstí jsem si vytáhla téma Naše hrady a zámky, což je dobrý, protože zámky mám ráda, hrady moc ne, ale na zámek se vždycky ráda podívám. Nemám moc ráda kláštěry a zříceniny :-( No to je teď fuk, no a tak jsme museli odevzdat všechny věci, mobily, klíče, tašky...jediný co jsme si mohli nechat bylo jídlo a pití. V osm se začal počítat čas, no a samozřejmě jsme začali chodit do knihovny pro materiály. Načež naše milá paní knihovnice byla příjemná jako hovno v trávě a když jsem ji poprosila o klíč ke skříňce, štěkla na mě úžasným způsobem, že bez průkazu totožnosti mě ho jako nevydá. No tak jsem jí tam hodila šalinkartu a ona byla tak strašně strašně hodná, že mi ho dala. Bože..
No když jsem šla do knihovny podruhé pro encyklopedii, kterou jsem potřebovala, oznámila mi, že včera zjistili, že tam není, že je ztracená. To jsem málem omdlela, načež teda jsem prosila učitele, aby mi našel jednu knížku, kterou jsem najít prostě nemohla. No tak vylezl chudák na žebřík jak nejvíc vysoko to šlo, houpal se tam chudák jak na větvi,a po deseti minutách hledání říká Jano, ale já to tady vůbec nevidím... a já mu říkám: Ježíš pardon, ono to bylo o stovku míň to číslo... Tak toho málem odnesli. Jinak jsem ještě chtěla poděkovat Marti, která mi poradila, že titulní list není součástí samotné kompozice. Děkuji zatím se loučím!!!
† 28. 07. 2009 | kód autora:
ENgMám se naprosto super. Proč? Tak to sama nevím. Taky proto jsem sem dlouho nepsala. Většinou mám potřebu psát, když je mi špatně. Zítra mě čeká druhá část maturity, podvědomě se bojím, ale není to snad nic, co bych nezvládla. Čeká mě v srpnu týdenní výlet do Říma, na ústní maturitu půjdu jako druhá. Super! Zatímco všichni se budou ještě učit, já to budu mít za sebou!!! Takhle jsem si to představovala. Dokonce jsem se začala už i učit. Dneska jsem se učila třetí otázku do INP. Jde mi to do hlavy celkem rychle, když nad tím logicky uvažuju. Dneska nás bylo ve škole sedm. Super. Takže jsme byli puštěni domů. Ale nestěžuju si-pěkně jsme pomlouvali učitele a děcka. V sobotu mě čeká kurz k příjímačkám. Nechci tam :-( Ale musím. A to nejdůležitější na konec je vzkaz pro moji pipinku-UŽ VÁŽNĚ NEVÍM, CO BYCH SI BEZ TEBE POČALA!! DÍKY ZA VŠE!!!
† 28. 07. 2009 | kód autora:
ENgTak už zítra mě to čeká. Písemná maturita. Ale já se nebojím! Jsem přece velká holka. Už bych neměla pít tolik kafe, protože potom píšu blbosti. Držte mi všichni palec..kdo chce, může i dva. Děkuji všem za podporu, až budu držet v ruce maturitní vysvědčení, vzpomenu si na vás. Miluju všechny svoje vyvolený. Hlavně moji malou hodnou pipinku, která mi dnes zpestřila nudný den (ještě jsem chtěla napsat-na kterou si vždycky vzpomenu, když mě bolí puchýř na noze, ale to se nesluší)!
Copyright © 2008-2012 Hups.cz. Všechna práva vyhrazena.
